Zastřešení zastávky „u zmrzliny“ aneb malý krok pro městský rozpočet, ale velký skok pro veřejný prostor

Přibližně 1 rok od vyhlášení vítězných projektů participativního rozpočtu 2023, asi 6 týdnů po demontáží laviček městskou organizací, asi 3 týdny po tom, co si nedočkaví cestující vypůjčili volnou lavičku z náměstí T. G. Masaryka, přišel ten slavný „den D“ a v neděli 6. října 2024 se začalo skutečně stavět. 

Na autobusové zastávce U pošty se postavila se ocelová konstrukce s krytinou, pár dní se následně nic nedělo, aby 10. října 2024 došlo k doplnění skleněných výplní a den na to už celé zastřešení plnilo svojí funkci. Doplnil se oku a okolní barvě lahodící odpadkový koš, sejmuly se zábrany, odstranila páska, odnesla vypůjčená lavička a bez velkých cavyků nastal „ostrý provoz“. Jen připomenu, že rozměry a dispozice zastávky musely respektovat majetkoprávní a legislativní poměry v daném místě. 

Nemusíme se tvářit, že se jedná o unikátní architektonický skvost. Ale jedno už je jisté. Je to pokrok proti samotným lavičkám bez zastřešení. 

Obr.1  autobusová zastávka „u zmrzliny“ před realizací (Foto: par.mudk.cz) a těsně po dokončení (11.10.2024)

V podstatě i na takto banální stavbičce se dá demonstrovat, že veřejný prostor se neskládá jenom z nějakých drahých prvků a staveb, ale že i vložené nízké stovky tisíc do základních prvků občanské vybavenosti slouží jak právě té veřejnosti, tak i kultivaci prostoru.   

Pokud se nebudou hledat vysloveně nedostatky v dané výstavbě zastřešení, když se bude respektovat fakt, že všem lidem se stejně zavděčit nedá (tvar, barva, rozměry, materiály, umístění a další kritéria), tak se dá mluvit minimálně o tom, že tato základní občanská vybavenost se vcelku povedla a paní Radmile Tomanové, jakožto navrhovatelce projektu participativního rozpočtu a příslušnému odpovědnému odboru městského úřadu patří díky. 

Snad i vzhled je novou vlaštovkou dle poměrně čerstvé „kuchařky“, kterou je Manuál veřejného prostoru ve Dvoře Králové nad Labem. Jen si dovolím podotknout, že termín mohl být hbitější, těch sychravých dní bez zázemí bylo zbytečně moc a pak je také otázkou k zamyšlení, zda tento typ stavby, základ občanské vybavenosti, má být i pro příště součástí participativního rozpočtu. Přeci se jen týká o nejvytíženější zastávku ve Dvoře Králové (vysoké desítky spojů denně), nic, co by mělo být něco jako nadstandard či zbytné přání. Ale dost kritiky, vždy se dá něco zlepšovat. 

Neusnout na vavřínech

Ve městě však máme stále plno míst, které by si kultivaci zasloužily a kde by to hlavně ocenili i občané. Chtělo by to však zprvu mít ten pořád omílaný koncept, čeho chceme v budoucnu dosáhnout, jaký chceme mít cílový stav a kdo a co jsou pro nás priority, kolik na to máme peněz. Vedení města se stále točí na velkých projektech, u kterých fantazíruje, jak nás to samo o sobě někam dále posune. Ale problémem je, že jednak ty projekty se nijak zásadně neposunují, hledají se náplně a dále na ně nejsou prostředky a pak zcela neoprávněně opomíjíme ty drobnosti nebo souvislosti, které dělají úplně rovnocenně také veřejný prostor a kde nemusíme čekat na vypsání nových výzev dotací s nejasnými požadavky.  

Obr.2 – Posezení u Šindelářské věže. 

Kam se podíváte, tam vidíte auto, přičemž krásných staveb k rozjímání je v okolí dostatek. Líbí se Vám tento kontrast? (pořízeno v září 2024)

Jaký může mít dojem takový návštěvník či obyvatel města, který si šel prohlédnout např. velmi pěknou a ikonickou Šindelářskou věž či si jen odpočinout na lavičku u ní? Který místo architektonicky zajímavých budov Policie ČR, kostela sv. Jana Křtitele a Husova sboru se základní školou Schulzovy sady vidí vše v kulise aut?  Který není schopný vytvořit nerušivou fotku bez velkých softwarových úprav. Zde na tomto konkrétním místě není řešením vytvářet projekt pro participativní rozpočet. Chce to hlubší koncept než jednotlivý „štěk“ bez návaznosti na okolí.

V kontextu stále řešené Mayerky, co do ní křečovitě nacpat, nestála by za úvahu HODNĚ tlustá čára za celou anabází a zvolit cestu opravdu „osekané“ verze, kdy budeme nejprve likvidovat ekologickou zátěž a spolu s proběhlými výkopovými pracemi řešit výstavbu podzemního parkovacího domu v ekonomické (!!!) variantě a separátně, nenásilně, termínově nespecifikovanou náplň staré budovy Mayerovy továrny na někdy potom, až si náplň, finance i chuť budovat něco smysluplného spolu „sedne“? Přestat blekotat každý půlrok o nové náplni, kterou je konečně pro Dvůr už ta pravá a stále projektovat až do zdárného uprojektování se bez rozumného výsledku. Doposud vložené prostředky do projekčních prací musíme bohužel z 90 % „odepsat“, přesto to může být pro město a jeho občany „výhra“. Přestože výstavba podzemního parkoviště bude pravděpodobně velice drahá záležitost ve formě spoluúčasti města, tak nám uvolní prostor v okolních architektonicky zajímavých lokalitách, které nyní slouží jako parkoviště? 

Pokud však nejsme schopni životaschopného konceptu veřejného prostoru, tak si to aspoň zodpovědně a nahlas přiznejme. Nehrajme si na „haury“ a vezměme na zřetel realitu. Pak tedy alespoň pro veřejný prostor dělejme oddělené miniprojekty ve formě laviček, zastřešení zastávek, zvelebení parku, dětských hřišť, útulných posezení atd. Není to vůbec ideální, ale je to lepší než utrácení desítek milionů za megaprojekty, které až na projekční větev vedení města nepřinesou obyvatelům a návštěvníkům města reálně žádný užitek.

Příklad další dobré praxe roku 2024 

Ať skončíme pozitivně, tak skončeme pozitivní změnou v centru města, která je nedlouho dokončená, která se ještě bude finalizovat pestrou výsadbou trvalek a která je částečnou kombinací společného přístupu veřejného a zčásti soukromého sektoru. Tzv. posezení „u kaštanu“ u kruhového objezdu se surikatami (u billboardu s informací, že „Lež má krátké nohy“) zase veřejný prostor zútulnilo a člověk se tam proti předešlému stavu nebojí zahnout či zastavit. Nestálo to miliony, přesto je to nesrovnatelně lepší. 

Posuďte sami, co se vám více líbí: obr. 4 nebo obr. 5?

Obr. 4 – posezení u Kaštanu před změnou. (Zdroj: aplikace streetview, září 2018) 

Cesta skrze vyšlapaný trávník, nenavazující zídka, oku nelahodící stav omítky s nápisy, jedna lavička, vizuální smog v okolí

Obr. 5 - posezení u Kaštanu po změně (pořízeno 10.10.2024). Opravena zeď soukromým vlastníkem, městem dodána další lavička, odpadkový koš, materiálově sjednocená zídka, nová štětová cesta, která nahradila vyšlapanou pěšinku v trávníku, méně vizuálního smogu. 

Parčík čeká na plánovanou podzimní výsadbu trvalek, tak zapojte trochu představivosti a představte si to k jaru a létu 2025 – tzn. rozkvetlý prvek.

S přáním lepší budoucnosti Dvora Králové

Ondřej Mikeš