V úterý 18. května vstoupila do nebeské sokolovny nejstarší členka Sokola Dvůr Králové n. L. sestra Ludmila Vítová, rozená Řeháková. Rádi bychom Královédvorákům připomněli osobnost, která vychovala v Sokole celou řadu cvičenek a cvičenců, závodnic a závodníků a také cvičitelů.
FOTOGALERIE - Sokolské řady opustila cvičitelka Ludmila Vítová
Ludmila Vítová se narodila 31. července 1923 ve Dvoře Králové n. L. Absolvovala obchodní školu ve Dvoře Králové n. L. Po absolvování školy pracovala u firmy Sochor v kravatárně, poté jako účetní v textilním velkoobchodu ve Dvoře Králové, nakonec v DUV Vánoční ozdoby.
Ludmila Vítová se stala členkou Sokola Dvůr Králové n. L. v roce 1929. Za první republiky byla nejprve sama cvičenkou a závodnicí. S úspěchem reprezentovala jednotu i župu na přeboru ČOS v nářaďovém tělocviku i gymnastice, účastnila se všesokolských sletů. Jejím největším úspěchem byla účast na poválečném přeboru ČOS, kde v kategorii žen obdržela medaili z rukou legendární náčelnice ČOS Marie Provazníkové. Po válce se stala cvičitelkou Sokola. Absolvovala cvičitelskou školu a převzala oddíl dorostenek, absolvovala také třítýdenní školu táboření ČOS. Pod jejím vedením zvítězily dorostenky v roce 1947 v župní soutěži samosprávy.
Po roce 1948 byl Sokol zrušen a L. Vítová se věnovala mateřským povinnostem. Ale láska ke cvičení a sportu ji dovedla nejprve k mimoškolnímu tělocviku, který vedla při ZDŠ Schulzovy sady a nakonec i do odboru ZTV, později ZRTV, který nahradil Sokol. Ludmila Vítová se podílela s ostatními sokolskými cvičiteli na udržení sokolského ducha mezi cvičenci a při krátkém obnovení Sokola v roce 1968 byla zvolena náčelnicí jednoty. Po opětovném zrušení Sokola pracovala v různých činovnických funkcích a také jako cvičitelka předškolních dětí, žákyň a žen. Později založila oddíl starších žen. Věnovala se přípravě závodnic na gymnastické a atletické závody.
Po roce 1989 se společně s dalšími věrnými sokoly podílela na obnově sokolské jednoty ve Dvoře Králové n. L. a získání ztraceného sokolského majetku. Po roce 1989 zastávala funkci zapisovatelky a členky výboru. Pomáhala při obnově tradičních sokolských akcí, např. šibřinek. Vedla družstva nejmladšího žactva při nácviku na slet a na župní přebory. Vedla oddíly předškoláků a starších žen. Postupně předala oba oddíly svým nástupkyním a ukončila svoji aktivní činnost. Přesto se do posledních chvil cítila sokolkou a sledovala prostřednictvím svých vnuček a pravnoučat dění v Sokole.
V roce 2010 obdržela Ludmila Vítová ocenění Osobnost města, kterým město Dvůr Králové ocenilo její přínos k výchově mladé generace ke cvičení a sportu. Také její zásluhou se podařilo v našem městě předat sokolský odkaz mladší generaci. Na její větu: „To musíš zvládnout, vždyť jsi sokol nebo sokolka!“ Nikdy nezapomeneme.
Sestro Liduško, dáváme Ti poslední NAZDAR! Ať je Ti země lehká!